Obec Maršov
ObecMaršov

Historie

Slavnostní projev u příležitosti 100. výročí založeni SDH Maršov

  • Sepsal a přednesl pan Antonín Zavřel z č.33

Do půdy vsazen byl stromek malý, zahříván láskou vznešených srdcí, zaléván potem těch, kteří chtěli učinit náš život krásnějším, dokonalejším.

Strom tento rostl, rok od roku silil a mohutněl, hlouběj zapouštěl své kořeny a ratolesti jeho rozkládaly se jako ramena jež jako by chtěla obejmout vše dobré, krásné a vznešené.

Dožil se strom náš sto roků obsypán ovocem práce a zve do své náruče všechny, kdož dokázali pochopit velikost, vznešenost a krásu lidské práce a lásky.

A ti, kteri stromek sázeli a po celý svůj život jej ošetřovali? Jeden za druhým pohroužili se v nitro země, aby dřímali svůj tichý, věčný sen ...... Jejich místo zaujali noví průkopníci hasičské myšlenky, vyrostla jich nekonečná řada a všichni se stejným nadšením a srdnatostí pokračují v budování odkázaného díla.

Naše myšlenky zalétají v tuto chvíli do dávné mínulosti a my s hrdostí hledíme na vykonané dílo. Sto let nezištné, obětavé a usilovné práce pro bližního, pro národ. Kdo by proto rád nevzpomínal a nesnažil se proniknout minulostí, aby mohl shlédnou tento nepřetržitý řetěz dobrovolné práce, odříkání se vlastního já všech těch, kteří se zasloužili o vybudování tohoto nesmrtelného díla - hasičského sboru.


Váženi přátelé, vážení hosté!

Dostalo se mi cti, abych na dnešním slavnostním zasedání byl Vaším průvodcem dějinami stoletého trvání Sboru dobrovolných hasičů obce Maršov. Rád se tohoto úkolu ujímám a pokusím se nám všem přiblížit prvopočátky našeho sboru jakož i dále pokračující vývoj v obdobích ne docela tak vzdálených.

Těžko by se mi mohlo povést zhostit se tohoto úkolu, kdybych neměl k ruce pomocníky nejpovolanější v podobě dochovaných zápisů v kronikách Sboru, obecního úřadu a přenášených vyprávění pamětníků těchto období.

Je prvého února roku 1903 a Valná hromada si ze svého středu volí do čela ustaveného sboru tyto občany :

  • Kučera František - starosta
  • Šeda Ondřej - náčelnik
  • Kuchyňka Josef - první podnáčelnik
  • Malášek Valentin - druhý podnáčelník
  • Studený Ludvík - cvičitel
  • Flek Ondřej a Kuchyňka Vilém - členové výboru
  • Voda Josef a Staněk Jan - náhradníci
  • Malášek František a Kosík Jan - prohlížitelé účtů
  • Sís František - čestný člen

Za tři dny po této valné hromadě - tedy čtvrtého února - se tento výbor schází znovu a volí další funkce takto :

  • Šeda Ondřej - náměstek starosty
  • Studený Ludvík - jednatel
  • Flek Ondřej - pokladní a četař
  • Kuchyňka Vilém - četař
  • Mičánek Jindřich - zbrojíř
  • Dvořák Josef a Voda Josef - trubači

Sbor má 27 členů činných, 19 přispívajících a 1 čestného. Obec zakoupila čtyřkolovou dvouproudní stříkačku, 200 m hadic a další nejdůležitější nářadí. Sboru vzniká dluh 3.500 Kč, k jehož umoření je konána sbírka mezi občany a je vypsáno 13 žádostí o podporu, z nichž 6 bylo vyřízeno příznivě a v zápise zaznamenáno takto:

  • od Moravskoslezské pojišťovny: 50,-Kč
  • od pana biskupa Bauera: 5,-Kč
  • od Občanské záložny v Lažánkách: 40,-Kč
  • od obce Braníškova: 24,-Kč
  • od zemského výboru: 400,-Kč
  • od j. v. císaře pána: 100,-Kč

Výbor se usnáší provádět volby vždy po dvou letech, pro zbrojíře navrhuje roční odměnu 4,-Kč a dává pojistit pár koní, který přepravuje stříkačku. Ihned po založení sbor aktivně cvičí, dle zápisu koná 30 cvičení pořadových a 17 se stříkačkou.

V roce 1904 má sbor 27 členů činných, 19 přispívajících a 1 čestného. Obec postavila sboru hasičské skladiště, kterému býlo v červenci slavnostně předáno. V průběhu roku opět častá cvičení, sbor se zúčastnil likvidace požáru v Lažankách.

V roce 1905 se stav členstva nemění, opét se řádně cvičí a sbor je 2x přítomen likvidaci ohňů v Deblíně.

V roce 1906 je opět členská základna na stejné úrovni roků předešlých, opět jsou zaznamenána cvičení pořadová i se stříkačkou, je likvidován požár v obci dne 13. rijna.

V roce 1907 situace ve sboru stabilizovaná, je uskutečněno několikeré cvičení a evidován zásah u ohně ve Svatoslavi dne 2. listopadu.

V roce 1908 opěr sbor činný v oblasti průpravy, zůčastňuje se likvidace požáru ve Svatoslavi a ve Veverské Bítýšce.

V roce 1909 zvolen starostou pan Dvořák Josef z č. 7, náčelníkem pan Flek Ondřej, sbor je při likvidaci požáru v Lažánkách.

V roce 1910 členská základna bez pohybu, ze sboru byli pro neplnění povinností vyloučeni Skalník Josef, Šibor František a Mašek Jan, sbor se zúčastňuje župního sjezdu v Kuřimi a likviduje požár v obci dne 1. listopadu.

V roce 1911 nezaznamenává žádných změn, v roce následujícím taktéž, sbor se zúčastnil župního sjezdu v Lažánkách.

V roce 1913 je činnost na stejné úrovni období předešlých , sbor vyjíždí 2x k požárům do Lažánek, na valné hromadě odsouhlaseno zřízeni pohřebního konta s povinností placení 10 haléřů měsíčně každým členem, z kterýchžto obnosů budou v případě úmrtí člena zakupovány věnce a dán prispěvek na hudbu. V roce 1914 má sbor evidenčně 28 členů, ve skutečnosti však jen 14, neboť ostatní - jak zapsáno - dlí na poli válečném. Sbor likviduje požár u pana Novotného Františka.

V průběhu 1. světové války byla činnost omezena, další zápis hovoří o roce 1919, kdy má sbor 26 členů, pět členů položilo své životy ve válečných bojích.

V roce 1920 je členský stav stabilizován, v tomto roce přechází do majetku sboru hasička, která byla dosud majetkem obce.

V roce 1921 se sbor zúčastňuje hasičského sjezdu v Lažánkách je zakoupeno dalších 40 m hadic, bratři Jaroš a Lupinek zúčastňuji se sjezdu v Nové vsi, bratři Malášek, Lupínek a Kosík zastupují sbor při vítání prezidenta v Brně. U sboru je poprvé upraven vzdělávací odbor v čele s Janem Kosíkem. Pro sbor a pro obec všeobecně počíná fungovat samaritánská služba v počtu tři členů.

V roce 1922 je uskutečněno 16 cvičení, členové sboru-samaritáni skládají zkoušku v Tišnově, sbor je zúčastněn slavnostních sjezdů v Drásově a ve Velké Bíteši, pro zbrojíře odsouhlasena odměna 30,- Kč, soutěže v prostných a se sekerkami v Tišnově se zúčastňují bratři Šeda a Pleva.

V roce 1923 má sbor 31 členů, zaznamenána účast na veřejném cvičení v Lažánkách a slavnostního odhalení pomníku padlých v obci Braníškov.

V roce následujícím má sbor 30 činných členů, v oblasti kulturní jsou pořádány taneční zábavy a výlety v parku Za školou, sbor je přítomen okrskového cvičení ve Svatoslavi a sjezdu v Kuřimi, je odeslána podpora ve výši 25,- Kč zakládajícímu sboru v Juliánově, dále 10,- Kč do Rájce a Chvalčova, sboru ve Valenově pak 20,-Kč.

V roce 1925 stav členstva beze změn, v obci je pořádáno veřejné okrskové cvičeni, sbor cvičí též v Deblíně, dne 16. července likviduje požár v obci, sbor se zúčastňuje hasičského sjezdu 5.7. v Brně, sbor je v materiáiovém vybaveni bohatší o 100 m hadic a sací koš.

Rok 1926 zaznamenává nárůst členské základny o 14 členů, sbor se zúčastňuje veřejného cvičení v Lažánkách, župního sjezdu v Nedvědici, dne 7. 10. pomáhá při likvidaci ohně v Lažánkách. Je uspořádáno 6 tanečních zábav a 1 výlet.

V roce 1927 má sbor 36 činných členů, je zaznamenán rozmach v kulturní oblasti, je postaveno jeviště v hostinci u Kytnerú a vybaveno potřebnými rekvizitami, během roku se uskutečnila tři divadelní představení, pět tanečních zábav a dožinky, sbor se zúčastnil okrskového cvičení v Deblíně, sjezdu I. Hasičské župy ve Veverské Bítýšce, svěcení kombinované stříkačky v Lažánkách, tamtéž okrskového cvičení 6. září a kolektivně se zúčastnil hasičské výstavy v Tišnově.

V roce 1928 - 25 roků od svého založení - má sbor 34 členů, na oslavu výročí konáno okrskové cvičení, 13 zasloužilých členů dekorováno diplomy, sbor se v tomto roce zúčastňuje svěcení stříkačky ve Svatoslavi v počtu 18 členů a ve stejném počtu na vítání prezidenta v Tišnově. Bylo pořádáno 6 tanečních zábav - výtěžek plesu byl věnován na stavbu pomníku padlých; sboroví ochotníci sehráli 5 divadelních představení.

Rok 1929 - 33 členů činných, účast na okrskovém cvičení ve Svatoslavi, jsou pořádány 4 zábavy a 6 divadelních představení.

Stav členské základny v roce dalším bez pohybu, zástupci sboru se zúčastnili hasičského sjezdu v Čebíně, pořádáno 5 tanečních zábav a 1 divadlo.

Rok 1931- sbor má 33 členů, likviduje požár v obci u p. Zahradníka, je aktivně zapojen při hasičské slavnosti v Lažánkách, v Moravských Knínicích a v Sejřku, je uskutečněno 5 zábav a 3 divadla, na vyzvání župy se sbor fotografuje a zasílá snímek do Tišnova u přiležitosti 50. výročí trvání župy, dne 21. června je uskutečněno okrskové cvičení.

V roce 1932 činných členů, účast na okrskovém cvíčení ve Svatoslavi, na sjezdu župy v Předklášteří a při slavnosti přejímání stříkačky v Deblíně. Materiálové vybavení sboru je takovéto: dvouproudní čtyřkolová stříkačka, 300m hadic, 6m savic, dvoukolový naviják na hadice, 1 berlovka, 2 žebře, výzbroj a výstroj pro 33 členů a další různé nářadí v celkové hodnotě 30 000 Kč.

V roce dalším stav členů beze změn, účast na sjezdu v Loučkách, v průběhu roku pravidelná cvičení.

V roce 1934 stav členů na stejné úrovni období předešlých, v obci konáno okrskové cvičení a likvidován požár dne 18. dubna u p. B. Šibory. Pořádány dvě zábavy a dvě divadelní představeni. V obci je znamenán zájem o zapůjčování jeviště a rekvizit, neboť valná hromada dne 20. ledna t.r. se usnáší: cituji:
"Sbor dobrovolných hasičů v Maršově se usnáší, aby se za půjčováni jeviště bylo bráno 30 kaček a v pádě by sbor s jiným spolkem hrál na jevišti, rozdělí se výtěžek na polovici a mimo toho 10 kaček zvlášť na jeviště do hasičské pokladny."

V roce 1935 má sbor 29 činných členů, nečekaně je provedeno jedno cvičení se stříkačkou, pořádáno šest tanečních zábav a dvě divadla. Dne 22. prosince jsou na valné hromadě za přítomnosti okresniho náčelnika schváleny dodatečně STANOVY hasičského sboru.

V roce 1936 bez pohybu čl. základny, konána dvě cvičení se stříkačkou, tři taneční zábavy a dvě divadelní představení, sbor se zúčastňuje likvidace požáru u p. Kuchyňky Františka, okrskového cvičení ve Svatoslavi, župního sjezdu v Tišnově, krajského sjezdu v Brně Husovicích a druhého dne sjezdu župy v Malhostovicich. Na společensko kulturním poli je zajímavé, že sbor se nerad dělil s někým ze stran pořádání tanečnich zábav - viz zápis ze 2. srpna : žádost klubu SK Maršov ohledně hodové zábavy společně je jednoznačně zamítnuta. Sbor je obohacen v materiálovém vybavení - je zakoupena motorová stříkačka.

Dalši zápisy nám poskytuje druhý díl kroniky, bohužel - zub času a nebo někdo, kdo si neuvědomil hodnotu této knihy - ochudil ji o několik listů, neboť další zápisy jsou až v roce 1941. V tomto roce má sbor již 42 členů, z toho ženský dorost a dvě samaritánky, zúčastňuje se valné hromady v Tišnově, jsou ustanoveny požární žňové hlídky - celkem 75, společně se sborem z Lažánek je likvidován požár u p. Skalníka - ¬zde je zaznamenáno zranění člena sboru Václava Šrámka - a zúčastňuje se záchranných akcí při povodni ve mlýně u p. Chomouta.

Další zprávy o sboru jsou z roku 1944 a jsou strohé. Zaznamenávají, že velitelem sboru je pan František Staněk, kterému je velitelstvím okresni hasičské jednoty udělena mimořádná dovolená do doby nástupu do funkce dnem 1. ledna 1945, do té doby jej zastupuje p. František Nečas.

Ze zápisu dne 6. března 1946 vyplývá, že do sboru přistupují další ženy - Šedová Marie, Dvořáková Lidka, Koumalová Karla, Sojková Květa, Brychtová Květa, Kosíková Květa a Anežka, Veselá Vlasta, Šrámková Marie a Kuchyňková Božena. Dne 9. června je konáno okrskové cvičení, při kterém je svěcena motorová stříkačka, za kmotry a kmotřičky jsou školní děti 24 chlapců a 31 děvčat. K tomuto dni zakupuje sbor 20 nových pracovních obleků v hodnotě 11 tisíc korun, vyřazené bílé uniformy jsou odprodávány členům za 20 až 100 korun. V závěru roku zakupuje sbor 24 kusů helem.

V roce 1947 má sbor 33 členů, 8 žen a 2 čestné členy, je likvidován požár Na salaši, je poskytnuta pomoc při povodni ve mlýně p. Chomouta, účast na župním sjezdu v D. Loučkách a na valné hromadě v Tišnově. V průběhu roku 22 schůzi a 21 cvičení.

V dalším roce členská základna beze změn, sbor má 16 cvičení, účast na okrskovém cvičení ve Svatoslavi a na valné hromadě v Tišnově, pět tanečních zábav.

V roce 1949 není konáno ani jedno cvičení - což při pohledu na období minulá je určitá rarita - účast při svěcení autostrikačky v Deblíně, 8 tanečních zábav a 1 divadlo.

V roce 1950 je zaznamenáno 37 členů činných a 8 žen. V naší obci okrskové cvičení, 5 tanečních zábav, velitelem sboru zvolen Chalupa Josef, obci Braníškov zapůjčeno 300 m C hadic a ruční stříkačka.

Od roku 1951 zaznamenáváme změny v názvu funkcí ve vedení sboru a tak čteme, že do čela sboru jsou zvoleni tito bratři ve funkcích:

  • Předseda: Sojka František
  • Velitel: Chalupa Josef
  • Místopředsedové: Kuchyňka Vilém a Chalupa J.
  • Organizační referent: Nečas František
  • Výcvikový referent: Sojka Bohumír
  • Jednatel archivář: Koumal František
  • Pokladník matrikář: Adamec Ferdinand
  • Kult. a osvět. Referent: Šrámek Václav
  • Referent samarity: Dvořák Josef
  • Referent dorostu: Šibor Miroslav
  • Ref. Odb. školeni: Mičánek Josef

Ostatni činnost není zaznamenána, sbor se zúčastnil okrskového cvičení na Braníškově a sboru bylo přiděleno staré nákladní auto v dřívějším držení p. Dvořáka z č.45.

V roce 1952 je novým předsedou p.Sáblik Antonín, za zemřelého p.Koumala zvolen jednatelem Jan Urbánek, v průběhu roku tři cvičení, dvakrát preventivní prohlídky, po dobu dvou měsíců stavěny požární žňové hlídky, sbor zasahoval u tří požárů - v červenci hořel v naší obci transformátor, v srpnu hořelo u p. Slaniny na Braníškově a v září u p.Sovy v Lažánkách.

V roce 1953 má sbor 25 činných členů, jsou konána dvě školení členů, žňové a preventivní prohlídky, vyhlášena dvě poplachová cvičení, 28. listopadu je likvidován požár u p.Dospíšila.

V roce 1954 je v kronice zápis pouze jeden ze dne 17. 1.. Bylo usneseno pustit se do opravy hasičské zbrojnice a zakoupit několik dalších obleků, výbor ponechán v původním složení.

Další zápis v kronice je až v roce 1958, sbor zřejmě nikterak výrazně nefungoval, proto bylo na popud okresu a MNV zvoleno nové vedení s cílem obnovit činnost na úroveň předchozích období. Zvoleno byli:

  • Předseda: Kučera František
  • Velitel: Dvořák Jan č. 45
  • Místopředseda: Staněk František
  • Jednatel: Dvořák Vladimír
  • Osvětový referent: Šrámek Václav
  • Referent prevence: Nečas František
  • Zbrojmistr: Mičánek Josef
  • Referent dorostu: Adamec Jiři a Sojka Bohumír
  • Revizoři účtů: Nečas František, Dvořák Josef č.44 a Kuchyňka V.

Je čilá schůzovní činnost, jedno cvičení a tři preventivní prohlídky, fungovaly tu žňové hlídky, za zemřelého Dvořáka Vladimíra se funkce ujímá Dvořák Milan.

Rok 1959 potvrzuje zlepšenou činnost sboru z předešlého roku, jsou zabezpečeny preventivní prohlídky, i hlídky žňové, uskutečněno několikeré cvičení, výbor doplněn o Zavřela Mil. a Kučeru Jana ml. jako zástupců zbrojmistra.

V roce následujícím je sice čilá schůzovní činnost, sbor má 37 členů, činnost sboru však není podle představ výboru, polovina členů nebere svoje členství přiliš vážně, povinnosti jsou plněny pouze sporadicky, ve výboru dochází ke změnám - novým velitelem zvolen Dvořák Jan č.44, funkcí referentů mládeže jsou pověřeni Novák Antonín a Zavřel Antonín, v Maršově konáno okrskové cvičení, z Lažánek se zúčastnili žáci, dorostenci a dorostenky a pochopitelně i muži.

V roce 1961 je činnost sboru bezproblémová, sbor se zúčastňuje cvičení na Braníškově a ve Svatoslavi, je započata oprava požární zbrojnice.

V roce 1962 vstupuje do sboru 11 dorostenek pod vedením Dvořákové Jany, schůzovní činnost dle potřeb, je pokračováno v rekonstrukci požárni zbrojnice.

Rok 1963 byl rokem šedesátiletého založení sboru, byla dokončena oprava zbrojnice a předána do užívání slavnostním okreskovým cvičením - finanční náklad opravy představoval 60 000 Kč. Šest členů sboru bylo oceněno diplomy.

Rokem 1964 dochází opět k poklesu činnosti, je zde pouze záznam z výroční členské schúze, kde je o tomto stavu činnosti hovořeno. Výborem byl zadán cíl ¬zvýšit podíl na ochraně majetku průmyslových závodů a zvýšení úrovně řídíci práce - to vše zřejmě dle pokynů nadřízených orgánů.

 

Dalši záznamy o činnosti sboru nám poskytla obecní kronika, a to až od roku 1969, kde stroze zaznamenána činnost sboru na dostatečné úrovni, opět se cvičí a sbor se zúčastňuje okreskových cvičení. Událostí bylo zakoupení požárního auta TATRA za 9 300,- Kč.

Rok 1970 se zmiňuje kromě stabilizované čínnosti schůzovní též čilou účastí na třech poplachových cvičeních dvakrát v Lažánkách a jednou ve Svatoslavi. Je ustaveno nové devítičlenné družstvo.

Rok 1971 je opět ve znameni stabilizace činnosti sboru, schůzovní činnost je na dobré úrovni, i nadále jsou zabezpečovány preventivní prohlídky a dozor ve žňovém období, Sbor uděluje pěti svým členům diplomy a knižní dary za odvedenou práci ve sboru.

Rok 1972 je činností sboru na úrovni období předchozích, požární devítka se umístila v krajské soutěži na 12. místě ze zúčastnéných 36 družstev.

V roce 1973 oslavil náš sbor sedmdesáté výročí založení, což bylo spojeno s důstojnou oslavou, v předvečer předvedl sbor z Malhostovic na Obůrce barevnou fontánu, na druhý den na slavnostní schůzi obdrželo 20 členů sboru medaile "Za věrnost požárni ochraně", odpoledne předvedly čtyři sbory ukázky své připravenosti k likvidaci požáru. Celá akce zakončena taneční zábavou.

V roce 1974 je členská základna rozšiřena o 5 nových členů, sbor obdržel od obce 9 nových vycházkových stejnokrojů a stejný počet oděvů pracovních, činnost sboru bez výkyvu na stejné úrovni let předešlých.

V období let 1975 až 1980 je činnost sboru na dobré úrovni, požární devítka se zúčastňuje cvičení na všech vyvolaných akcích, schůzovní činnost obvyklá, členská základna se rozrůstá až na počet 47 členů. V roce 1980 je zvolen nový výbor, předsedou se stává Musil Fr.st., místopředsedou Vít Vilém.

 

Období 1981 až 1984 je ve znamení poklidné činnosti sboru, v oblasti kulturní se sbor stává zřizovatelem dechové hudby, která do této doby vystupovala pod patronací JZD Deblín. Toto hudební těleso zabezpečovalo veškeré hudebně společenské dění v obci až do roku 1995, kdy ke škodě nás všech svoji činnost ukončilo.

 

V roce 1984 je zvolen předsedou sboru Vít Vilém, požární auto je vyřazeno, a proto při požáru rodinného domu p. Císaře mohli členové sboru pomáhat pouze vynášením nábytku z hořícího domu.

V roce 1985 stav sboru trvalý, v oblasti kulturní hodnocen uskutečněný zájezd na FLORU Olomouc, o rok později je sboru přiděleno požární auto - leč ve špatném technickém sfavu, na jeho renovaci bylo v roce 1986 obětováno mnoho hodin práce, ale nebyla marná, neboť bylo zdárně použito při zdolávání požáru v odchovně selat na farmě v Maršově v roce 1987. V tomto roce byl upraven park za školou a postaven přístřešek pro muzikanty a renovován taneční parket.

Rok 1988 byl úspěšným ziskem prvního místa v soutěži požárních sborů v Drásově, byla uskutečněna důstojná oslava 85. výročí založení sboru, čtyři členové obdrželi čestné uznání OV, osm členů medaile za 20 let členství a tři nejstarší členové za 60 roků. Sbor s počtem 40 členů plní povinnosti v oblasti prevence a údržby požární techniky, velkou měrou se zasloužil o instalování přenosných laviček a stolků v parku, největší podíl na těchto pracích odvedl však Bešter Jaromír. Sbor se zúčastníl zdolávání požáru v n. p. RICO Vev. Bítýška.

V roce 1989 dochází ve sboru - zřejmě i vlivem vyvstáních politických událostí - k různým neshodám, výbor ani členská základna nepracuje na patřičné úrovni. Mnozí funkcionáři se chtějí zbavit funkcí, přece však na výroční schůzi dohodnuto v poklidu vzniklou situaci vyřešit vzájemným vyjasněním vzniklých problémů tak, aby činnost sboru byla na odpovídajicí úrovni.

V letech následujících došlo ke stabilizaci činnosti sboru, výbor se schází pravidelně i účast na schůzích členských se zlepšila, patřičná péče je věnována mat. tech. vybavení, dne 20.12. obdržel sbor obcí zakoupenou zánovní cisternu CAS 25 a je započato s přístavbou požární zbrojnice.

 

Shrnu-li období od roku 1992 až po dnešní den - bez odkazu na jednotlivá roční obdobi - lze jednoznačně konstatovat :

  • pod finanční patronací obecního úřadu bylo dosaženo všech plánovacích cílů pro zabezpečení chodu sboru, byl zrekonstruován rybnik na odpovídající požární nádrž, byla dokončena přístavba požární zbrojnice, pro zlepšení společenské úrovně v oblasti kultury bylo postaveno v parku nové sociální zařízení, zbudováno pohostinské vybaveni za již nevyhovujicí a rozpadající se buňku.

Sbor má k dnešnímu dni 31 členů, z nichž plná třetina je proškolena a procvičena pro zásah u požáru, je zařazena do III. výjezdové skupiny a tím je dán k dispozici veřejnému požárnímu útvaru Tišnov, OÚ poskytl 35 tisíc Kč na zakoupení radiostanice do cisterny a 10 obleků pro zásahovou jednotku.

Sbor nezaostává ani v oblasti kulturní, již několik roků pořádá masopustní veselice s průvodem masek po vsi, každoročně uskuteční dětský karneval nebo den Dětí, vždy každý druhý rok je pořadatelem krojovaných hodů.

Veškerá tato činnost sboru je zabezpečována výborem ve složení :

  • Starosta: Dvořák Josef
  • Místostarosta: Šrámek Stanislav
  • Velitel: Musil František ml.
  • Zástupce velitele: Sáblík Miroslav
  • Jednatel: Sojka Bohumil
  • Referent prevence: Juříček Ctibor
  • Pokladník: Bešter Jaromír
  • Členové výboru: Zavřel Antonín, Urbánek Josef, Zavřel Jiří
  • Referent MTZ: Musil František st.

Je milé konstatovat, že sbor má pro svoji činnost velkou podporu obecního úřadu, který všemi prostředky zabezpečuje plnění našich požadavkú. A výsledek - po častých výkyvech v naší čínnosti je o práci sboru slyšet. Náš sbor je jednolitým stmeleným kolektivem, který ví, kde je jeho místo a který dokáže plnit od něj požadované úkoly.

 

Vážení přátelé, vážení hosté !

Dovolte mi, abych svoje vystoupení zakončil přáním, ať náš sbor bez výkyvů pokračuje v načatém díle, směřující k plodné spolupráci nás všech - bez rozdílu politické nebo náboženské přislušnosti - jak nám káže vznešené heslo hasičské - pro bližního, pro národ, pro vlast a lidskost. Vždyť konat dobro, sloužit společnosti, pomáhat trpícím, klenout duhu míru v lidských srdcích, šířit upřímné bratrství bez zášti a přetvářky - toť největši příkaz dějin hasičstva - v tom tkví vznešená idea našeho konáni.

Sboru dobrovolných hasičů v Maršově přeji při této příležitosti ještě mnoho dalších úspěchů - stejně jako vám všem - zástupcům sborů, přítomných našemu slavnostnímu zasedání. Ať tento nádherný prapor je po všechna následující období svědkem událostí radostných a krásných, ať je naším patronem při veškerém našem konání. Nechť i dále jsou naše kroky řízeny tím nejjednodušším heslem - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

 

Ať žije tradice, ať žijí naše činy, ať za našeho přispění vzkvétá naše krásná česká vlast!

Děkuji za pozornost!

 

Na základě pověření výboru Sboru dobrovolných hasičů Maršov zpracoval a na slavnostní schůzi přednesl dlouholetý člen sboru Antonín Zavřel.

Maršov 21.6.2003

SPONZOŘI A PARTNEŘI